Hlídač

19. srpna 2007 v 20:52 |  Jiná po/divná literární díla
Hlídač
...aneb Pokusila jsem se podívat na Tomb Raider z jiného úhlu
Temný sklad plný beden, pokrytých vrstvou prachu. Skrz zamřížované okno s polorozbitým sklem pronikalo dovnitř jen pár nitek bledého měsíčního svitu. Tomu se říká skvělé pracovní prostředí? Pomyslel si Brian Waters, když s baterkou v ruce procházel tmavou místností. Neměl tuhle práci zrovna v lásce, ale jinou stále nemohl sehnat. Vlastně dnes tu ani být neměl, jeho nejlepší přítel James ho ale požádal, jestli by si nemohli vyměnit službu, měl totiž dnes s manželkou slavit výročí svatby.
Brian se trpce zasmál. S jeho ženou by to nepřicházelo v úvahu. V poslední době vztah mezi ním a Vicky značně ochladl a hádky začaly být stále častější. O to víc se zajímal o jejich jediné dítě, dceru Emmu, která se chystala na zkoušky na univerzitu. Nepochyboval, že je zvládne, byla velmi chytrá a pilně se učila.
Zaslechl šramot. Posvítil baterkou za jednu bednu. Cosi drobného se mihlo ve světle a zmizelo. Co tu ti hlodavci dělají? Povzdechl si. Deratizátor tu byl před týdnem a už to tady zase vypadá jako předtím. Obešel dvě největší bedny po pravé straně a vydal se na pravidelnou obchůzku. Otevřel staré kovové dveře, jejichž barva již byla na mnoha místech sloupaná a všude prosvítala rez.
Přivítala ho dlouhá úzká chodba pokrytá špínou a opadanou omítkou, sem tam u zdi ležela zaprášená lepenková krabice. Zářivky na zašedlém stropě sloužily mnoho let už pouze jako úchyty pro nepřehlednou změť pavučin, které jen dodávaly místu pochmurnou atmosféru. On už ale na to byl zvyklý. S nezájmem o okolí šel dál a přemýšlel o své rodině. Za týden měli jet všichni tři na chatu do hor. Sliboval si od toho hodně. V odlehlé pustině uprostřed lesů si mohl dát své manželství dohromady. I přes občasné neshody měl svou ženu moc rád a nechtěl ji ztratit. Uvažoval o tom, že cestou domů koupí pro Vicky kytici a položí jí ji na noční stolek, ještě než se vzbudí. Třeba ji to potěší...
Vešel do dveří vlevo . Místnost plná beden se nijak výrazně nelišila od předchozí, jen oknem v této části nepronikalo žádné světlo. Přešel až ke stěně na opačném konci a do rohu položil pastičku na myši s kouskem sýra. Měl jich stále pár s sebou, deratizátorům prostě nevěřil. Ti mohli sice říct, že všechny hlodavce zlikvidovali, jenže pak odejdou a koho budou myši otravovat celé noci? Briana, samozřejmě. Ještě posvítil do koutů za bednami. Nic tam neviděl, ale byl si jistý, že jakmile se vzdálí, ty malé mršky okamžitě vylezou z úkrytů a půjdou se podívat na tu neznámou, lákavě vonící věc.
Chystal se odejít zpět do chodby, když odtamtud zaslechl nějaký zvuk. Hlodavce okamžitě vyloučil, to by musela být pořádná krysa! Už ten zvuk poznával - něčí kroky, blížily se. Vytáhl svou pistoli a pomalu a obezřetně vešel na chodbu.
"Hej, vy tam, stůjte, co tu děláte?!" zavolal na štíhlou postavu, jen matně se rýsující ve tmě. V tu chvíli se ozval výstřel. Brian pocítil neuvěřitelnou bolest v hrudi a upustil zbraň. Další rána. A třetí. Padl k zemi a jeho rychle se rozostřující zrak viděl, jak se k němu postava blíží. Byla to mladá žena atletické postavy s dlouhými hnědými vlasy, spletenými do copu. V rukou svírala dvě devítky, ze kterých se před malou chvílí střílelo. Šla dál směrem k němu, ale ani se nezastavila. Překročila jeho umírající tělo, jako by to byla jen jedna z krabic ležících kolem. Proč se jím také dále zabývat? Další strážný, zlikvidovala ho tak, jako mnohé před ním. Pokračovala chodbou a kroky postupně utichaly. Brian se pomalu propadal do temnoty.
Jeho poslední myšlenka patřila Vicky a Emmě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fil Fil | Web | 2. září 2007 v 17:03 | Reagovat

To je docela dost dobré literární dílo! :-)

2 Potkanka Potkanka | E-mail | Web | 8. září 2007 v 17:47 | Reagovat

Díky! Jsem ráda, že se ti to líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama