Vzpomínky

10. srpna 2007 v 7:46 |  Básničky
Má první báseň... Je o něčem, co se, doufám, Laře nikdy nestane.
Vzpomínky
Už nevěřím,
že nebude nuda.
Jak daleko je Řím
nebo Atlantida?
Všechno mizí,
dobrodružství už je jen
v televizi.
A o to nemám zájem.
Zaprášené pistole
se jen válí na stole,
batoh hozen v rohu.
Co s tím dělat mohu?
Teď zabývám se těmito
chmurnými fakty...
Kéž mít tak zase nabito,
hledat artefakty!
O čas se nezajímám,
dnešek byl stejný jako včera.
Pomalu vnímám,
že už jsem jenom holka která
sní...
Do hrobky,
vysoké věže,
devítky
nenechat ležet;
námitky?
No ale kdeže!
Nároky:
jen rychle běžet
vstříc všemu, co mě čeká.
Strach mě nepoleká.
Proč se všechno mění,
to, co bylo, není?
Jak krásně bylo v Nevadě,
jet znovu tam je nasnadě.
Ale nečeká tam nic,
tak proč tam chodit víc?
Vzpomínám na Egypt...
Do pyramid, do krypt,
tam, kam se jen dalo,
kouknout za to stálo.
A teď je to pryč.
Najít tajný klíč,
co otvírá skrytá dvířka...
Vidina lepšího zítřk
nedává mi klid.
Chci zas někam jít!
Co bylo, už se nevrátí,
věz, couvat nelze na trati.
Jen dopředu...
Co tam je pro mě?
Čtyři holé stěny v domě.
Kéž je slunce rozjasní...
vzpomínky mi bloudí hlavou,
matný lesk je zašlou slávou.
Jsem jen holka, která sní...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama