Zvláštní příhoda

17. srpna 2007 v 14:14 |  Jiná po/divná literární díla
Tohle byl jen takový nápad, nemá to tedy nijak valnou úroveň. Ti, co nehráli TR3, to možná nepochopí... no, možná i ti, co to hráli, pokud jsem to napsala moc divně :D Nechci ale už dopředu psát, o čem to je, doufám, že na to čtenář přijde sám. Kdyžtak se můžete zeptat v komentářích ;-)

Zvláštní příhoda
Infada Stone, krásný, vybroušený kámen, jeden z pěti mocných artefaktů, vytesaných z meteoritu před tisícovkami let domorodci z Antarktidy. Posvátný předmět, který se v nesprávných rukou může proměnit ve smrtící zbraň. Artefakt tak záhadný a tajemný. Lara ne něj nemohla přestat myslet. Představovala si, jak asi vypadá, téměř už ho cítila ve své dlani...
"Au!" vykřikla archeoložka, když ji pružná větev švihla přes obličej. Zatřepala hlavou a konečně se vrátila do reality. Nacházela se v hloubi indické džungle, oblečení se jí ve vlhkém, dusném vzduchu lepilo na tělo a všudypřítomný hmyz jí nedával pokoj. Jemný vánek, co si pohrával s jejími vlasy, na tom moc neměnil.
Zahlédla před sebou pohyb. Ihned měla pistole v rukou a zkoumavě sledovala okolí. Opodál se něco mihlo mezi keři. Bylo to šedé, rychlé, ne větší než pes. Potřetí se již zvíře ukázalo v celé své kráse: opička, poskakující vesele po mohutných kořenech stromů, se pomalu přibližovala. Když se vzdálenost mezi oběma dostatečně zmenšila, ten roztomilý chlupáč se na Laru vrhl. Ovšem archeoložčiny devítky znaly snadný a rychlý způsob, jak se zbavit takovýchto otravů.
"Opice," vzdychla Lara, když se dívala na nehybné tělo, "pořád ta samá taktika. Ty to daleko nedotáhnou." Schovala zbraně a vydala se dál. Po chvíli opět zaslechla šramot. Zastavila se a poslouchala. Zase ten zvuk.
Vytasila zbraně a čekala. Nic. Ani po několika minutách. Opět tedy vrátila devítky do pouzder. Přesto se jí nechtělo jít dál, měla pocit, že někde něco číhá. Nebo že by to byla skrytá past? Udělala pouze jeden opatrný krůček vpřed. Nic. Ale stále se jí to nezdálo. Skrčila se a prohlížela si půdu pod nohama. Opravdu nic podezřelého. Z čeho tedy měla to divné tušení? Jednalo se vůbec o něco nebezpečného? Bylo to spíš jen zvláštní... Napřímila se. Ten pocit nepřestával.
Napadlo ji, že ji možná někdo sleduje. Opatrně se otáčela, až se otočila kolem své osy, přesto však nic podezřelého neviděla, pouze opět zesílil podivný pocit. Nenapadala ji již žádná jiná věc než nějaký ten tajný pozorovatel, proto se otočila ještě jednou dokola, poté ještě jednou, ale stále nic,ani náznak nebezpečí.
Náhle z křoví přímo před ní vystartovala opice. Lara byla tak vynervovaná, že leknutím uskočila dozadu. Ozvalo podivné cvaknutí, jako nabíjení zbraně. A Lařin šestý smysl jí dal jasně najevo, že se něco podařilo. Nepřemýšlela ale nad tím, co, v tu chvíli ji více zajímala ta opice. Měla na sebe vztek, že se jí lekla, a tak si ho chtěla na ubohém primátovi vybít. Sáhla na záda pro brokovnici. Ozvala se ohlušující rána a milá opička se rozlétla na kousky. Nic po ní nezbylo.
Lara na to pár vteřin zděšeně zírala a pak se podívala, co to vlastně drží v ruce. Byl to raketomet.
"Sakra," vydechla. Netušila, kde se tu tak náhle vzal, určitě si ho s sebou nebrala. Chtěl zjistit, kam se jí poděla brokovnice, proto položila onen obrovský kus kovu na zem a sáhla na záda znovu. Následně ve svých rukou svírala harpunu. To už jí vůbec nešlo do hlavy, ale zašmátrala dozadu, co dalšího najde. Konečně brokovnice! Po ní vytáhla ještě granátomet a - v očích se jí zajiskřilo - MP5. Pro jistotu sáhla i k pasu po pistolích. Kromě nich tam našla i dva ruční samopaly a pistoli Desert Eagle. Její mozek pracoval na plné obrátky, jak se to snažila pochopit.
V tu chvíli na ni z křoví vyběhl tygr. Lara sáhla po první zbrani a vystřelila. Tygrovi ovšem harpuny nijak výrazně neublížily, jen ho rozzuřily. V posledním okamžiku mu uskočila z dosahu drápů, ve spěchu ještě vzala jinou zbraň. Tentokrát byl výběr lepší, držela MP5. Tygr během chvíle padl k zemi. Lara si oddychla a přišla k hromádce zbraní. Všechny se jí záhadným způsobem opět vešly na svá místa.
Konečně se mohla vydat dál za hledáním Infada Stone. To, co právě prožila, si neuměla vysvětlit, jen se jí začala nepochopitelně honit hlavou otázka, co jí nedávala smysl: Co kdyby předtím skočila dopředu, směrem k té opici? Vůbec nechápala, proč ji napadlo zrovna tohle. Možná to jednou zjistí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama