Červenec 2010

Sraz Ladycroft.cz (3.7. 2010)

13. července 2010 v 17:59 Já a TR
Trvalo mi docela dlouho to sepsat, ale mám dobrou výmluvu: D.Gray-man je návykovější, než jsem myslela. Jen pro zajímavost: Má kalkulačka mi prozradila, že jsme zhlédla 12,875 epizody za den. Takže tenhle článek musím napsat, než se pustím do mangy, jinak už se k tomu snad vůbec nedostanu. XD

Bylo nebylo, web Ladycroft.cz se dočkal již pátého roku své existence. A taková událost se musela náležitě oslavit, nejlépe tedy srazem, který se konal přesně týden po tomto výročí. Z důvodu různých ne/předvídatelných okolností byla účast o něco nižší než jindy, ale hlavně, že jsme se sešli alespoň my čtyři: Arakanga, Pablo, Willy - no a já.
Počasí se vydařilo, byl krásný letní den, velmi teplý... horký... žhavý... Vlastně nevím, jestli "vydařilo", když jsme se na slunci pekli za živa. Není tedy divu, že jsme zamířili do stínu stromů v jenom parku (jen se mě neptejte, jaký park to byl; prostě takový, kde rostla tráva, stromy a lavičky... ne, lavičky nerostly - myslím), tam jsme rozložili deky a vychutnali si dort, jenž k pátému výročí připravili Ari a Pablo. I přesto, že byl samotnými kuchaři shledán potencionálně nebezpečným, byl s chutí sněden celý a nikomu nezpůsobil zdravotní újmu, natož pak předčasné úmrtí (počítáme-li s povolenou tolerancí 50% úmrtnosti).
Další zastávkou bylo knihkupectví. Já i Ari jsme se čirou náhodou sháněly po manze (a s úspěchem jsme pořídily). A ne, Willy, Naruto to vážně nebyl.
Následovala cesta do čajovny, kde jsme jaksi zjistili, že mají jaksi zavřeno, takže jsme jaksi prozatím zašli do jakéhosi fast-foodu, kde jsme jaksi čekali, až čajovna jaksi otevře. Jaksi. To je hrozně zajímavé slovo, tohle jaksi. Pokud se to s ním jaksi nepřehání. Ale to jaksi všichni víme, že? Aha, zdá se, že jsem jaksi ztratila nit...
Tak jsme seděli, povídali - tedy já udělala zásadní chybu, že jsem před chvílí zakoupenou mangu otevřela a tak jsem se pokoušela vnímat dvě věci najednou, případně jsem ostatní otravovala pasážemi, které mi přišly zajímavé. Což bylo každou chvíli, tuším (trochu jsme ztratila pojem o čase).
Konečně nastal okamžik, kdy jsme se mohli vypravit do čajovny, kde by mimochodem vážně měli posunou otevírací dobu alespoň o pár hodin... První důležitá věc: Byl tam vážně chládek - a taky trochu tma, ale když jsem se nezabila na schodech, tak už to bylo v klidu :) Usadili jsem se do jedné světlejší místnosti, abychom mohli natáčet - s hrdostí mohu oznámit, že natáčení druhého dílu Lara and Her Friends jsme se totiž zúčastnili i já a Willy. O tom ale nic psát nebudu, aby ti, kteří nebyli přítomni, mohli být překvapeni výsledkem (protože spoilery jsou čiré zlo!). Krom toho jsme také viděli Willyho 3D výtvory, jelikož se ukázalo, že s sebou má notebook. Také pouštěl nějaké soundtracky, ale promiň, Willy, už si vážně nemůžu vybavit, z čeho to vlastně bylo. I když možná Terminátor? O tom často mluvil, zatímco jsme já s Ari rozebírali mangu a anime XD Nevím, jak se to stalo, ale na Tomb Raider vlastně nepřišla řeč zdaleka tak často, jak by člověk mohl na takovém srazu očekávat, zajímavé...
Co se dá dělat, čas se nezastaví, a tak jsme se nakonec museli vydat zpět na Holešovice, odkud jsme já i Willy odjížděli. Uběhlo to opět nějak rychle, takže jsme si říkali, že by další sraz mohl být dříve než za rok - tedy, to určitě... ale třeba už v srpnu nebo tak, to by bylo skvělé :D
Na závěr ještě dodám, že jsem po příchodu domů musela okamžitě neplánovaně běžet k veterináři, ale nebylo to nic životně nebezpečného, neděste se. (A ne, nejednalo se o otravu potkana, jak jste na to prosím vás přišli???).